Jak funguje dědičnost.
Dědičnost je ojedinělá vlastnost živých organismů. Díky ní dochází k přenosu určitých
znaků z rodičovské generace na generaci potomků. Tento přenos z generace na
generaci označujeme jako vertikální přenos dědičné informace (shora dolů - jak
můžeme pozorvat v rodokmenu). Mimo to existuje i horizontální přenos dědičné
informace (mezi jedinci téže generace), což je typické například pro bakterie.
Budeme-li se zabývat dědičností znaků, je důležité si uvědomit, jakým způsobem se
příslušný druh rozmnožuje. Například u člověka, který se rozmnožuje pohlavně,
získává nový jedinec polovinu genetické informace od otce a polovinu od matky.
Nopak třeba u bakterií, nebo i u jiných nepohlavně se rozmnožujících organismů,
vzniká nový jedinec z jedince původního. V případě bakterie vzniknou dělením
mateřské buňky dvě identické buňky dceřinné. V případě tasemnice, vznikají
potomkové různí, neboť tasemnice je hermafrodit, který tvoří samčí i samičí gamety
(pohlavní buňky). Dědičná informace v těchto gametách však může být různá (viz
dále) - potomci tasemnice tak nejsou všichni identičtí, jak je tomu v případě bakterie.
Bakterie a ostatní prokaryotní organismy mají ještě jednu zvláštnost. Jsou trvale
haploidní - tudíž mají pouze jednu kopii od každého svého genu. Dceřinné bakteriální
buňky vzniklé dělením buňky mateřské získají navlas stejnou dědičnou informaci. V
případě vyšších - eukaryotních organismů (které jsou diploidní) je dědinost většinou
založena na tvorbě gamet. Ty vznikají redukčním dělením - meiosou, která dává za
vznik haploidním gametám. V praxi to znamená to, že rodič může potomkovi předat
pouze některé své geny - z každého genového páru pouze jeden (v tomto případě je již
přesnější mluvit o alelách.
Uvedeme si příklad - u diploidního organismu budeme sledovat vybrané 3 geny a bude
nás zajímat, jaké gamety bude tento organismus tvořit:
Gen 1 - genotyp: AA
Gen 2 - genotyp: Bb
Gen 3 - genotyp: cc
V případě genu 1 a genu 3 se jedná o homozygota; v případě genu 2 o heterozygota. U
genů, ve kterých je daný organismus homozygotem, je situace jednoduchá - do gamety
je vždy předána stejná alela (jinou alelu nemá organismus k dispozici). Naopak pokud
je organismus v daném genu heterozygotem, existuje pro každou alelu z páru 50%
šance, že se dostane do gamety a tudíž bude předána do další generace.
V našem hypotetickém případě by tak organismus s genotypem AABbcc tvořil gamety
s následujícím genotypem:
1. možnost: ABc (pravděpodobnost 50%)
2. možnost: Abc (pravděpodobnost 50%)